Cirkadiánní rytmus

Tento pojem je pro mnohé novým, ovšem našemu tělu ne neznámým.

Cirkadiánní rytmus má každý uschován ve mozku. Bez něj bychom nebyly schopni rozeznávat čas nočního odpočinku a čas denní aktivity.

V dnešní, možná trochu chaotické době, bývá často náš cirkadiánní rytmus rozhozen a to vede k potížím s usínáním, nedostatečnému REM spánku a z toho vyplívajícím zdravotním potížím.

Pojďme si tedy vysvětlit, co to cirkadiánní režim je.

Vše vychází z našeho mozku, konkrétně části hypotalamu. Zde se nachází malý buněčný svazek, tzv. suprachiasmatické jádro (SCN), který díky propojení nervového a endokrinního systému, funguje jako naše vnitřní hodiny. Ty nám určují, kdy je čas jít spát a kdy být aktivní.

K tomu, aby tyto naše vnitřní hodiny správně fungovaly, musíme z vnějšího prostředí získávat informace o množství světla a tepla. K vnímání světla nám slouží oko, které je schopné nejen rozeznávat světlo a tmu, ale také provádět rozbor světelného spektra.

Při prvních ranních paprscích naše oko provede rozbor množství a spektrálního složení světla, přenese tyto informace do mozku, který určí jaké množství hormonu (kortizolu) je zapotřebí, a uvede naše tělo do aktivního stavu.

Naopak ke konci dne, kdy slunečního svitu ubývá, ukončí naše tělo produkci kortizolu a začne produkovat hormon melatonin, který začne naše tělo zklidňovat.

SCN je tedy jistým nástrojem těla v podobě „slunečních hodin“ a cirkadiánní rytmus na tyto hodiny reaguje a řídí naše tělo pomocí hormonů.

Každodenní probouzení a večerní usínání je tedy velkou mírou ovlivněno světlem, které naše oko vnímá.

Další významný podíl na fungování našeho cirkadiánního rytmu je teplo a také strava.

Aby se nám večer dobře usínalo, musíme již ráno správně nastartovat náš organismus a v průběhu dne si nechat záležet na přirozeném slunečním záření a tělesné aktivitě, které musí odpovídat pravidelný příjem živin.
Nepodceňujme tedy ranní rituály a denní režim. Naše tělo se nám večer odmění uvolněním a klidným spánkem.