Plesnivá matrace

Překvapení, které nechcete. Aneb jak rychle může matrace zplesnivět

Tenhle článek vznikl vlastně tak trochu náhodou.

Doma jsme měli asi tři týdny matraci vysokou 14 cm, která sloužila jako nouzové spaní. Byla položená přímo na podlaze v pokoji, kde se pravidelně větrá a dlouhodobá vlhkost se pohybuje mezi 45–50 %. Každé ráno se otevřela okna, místnost byla suchá a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo stát něco neobvyklého.

Matrace se používala každou noc, ale jinak zůstala po celou dobu na stejném místě bez pohybu.
Po zhruba třech týdnech nás ale čekalo nepříjemné překvapení.

Vrchní strana matrace byla naprosto suchá a bez jakýchkoli známek problému. Spodní strana si ale začala žít vlastním životem. A to doslova.
Když jsme matraci zvedli, objevily se na ní první mapy plísně. Potah byl na dotek vlhký, přestože horní strana byla úplně suchá a bez jakéhokoli zápachu.

Co dělat, když už se plíseň objeví

V prvním šoku jsem se samozřejmě snažila plísně zbavit.

Potah jsme sundali a vyprali na vyvářku. Doufala jsem, že to bude stačit. Jenže po vyprání zůstaly na látce stále viditelné fleky.

Zkusila jsem tedy ještě druhý krok. Pěnu matrace jsem ošetřila přípravkem proti plísním. Ani to ale nepřineslo výsledek, který bych čekala. Skvrny zůstaly.

V tu chvíli mi došlo, že jakmile se plíseň do matrace jednou dostane, je velmi těžké ji opravdu odstranit. Materiál ji nasaje hluboko dovnitř a běžné čištění už většinou nepomůže.

Upřímně řečeno jsem nenašla jiné rozumné řešení než matraci vyhodit.

V čem je tedy problém?

Použili jsme druhou matraci a provedli na ní malý experiment. Úplně stejný model, se stejnou výškou i materiálem. Tentokrát jsme ale změnili jednu podstatnou věc. Každé ráno jsme matraci postavili na bok a opřeli ji o zeď nebo nábytek, aby mohla přes den ze všech stran vyschnout.

Po třech týdnech byl výsledek skvělý- krásná čistá matrace.
Druhá matrace byla naprosto v pořádku. Bez vlhkosti, bez plísně, bez jakýchkoli změn.

Rozdíl mezi oběma situacemi byl jediný – v prvním případě matrace zůstávala neustále položená na podlaze. Ve druhém měla každý den několikhodin prostor na to pořádně vyschnout.

Proč první matrace začala plesnivět?

Asi se to zdá být jasné, ale pojďme se na to podívat trochu podrobněji.

1. Během spánku vzniká překvapivě hodně vlhkosti

Lidské tělo během spánku přirozeně uvolňuje vlhkost. Podle studií může člověk během jedné noci vypotit přibližně 0,3 až 0,7 litru vody.

Část této vlhkosti odchází do vzduchu, část zachytí přikrývka a část nasákne matrace jako houba.

2. Matrace potřebuje větrat i ze spodní strany

Tady byl klíčový rozdíl.
Pokud je matrace položená na roštu, vzduch může proudit i zespodu a vlhkost se postupně odvětrává.

Když ale leží přímo na podlaze, spodní strana zůstává uzavřená. Pod matrací tak vznikne malé prostředí, kde je:

• teplo
• vlhko
• minimum proudícího vzduchu

A to jsou přesně podmínky, které plísně i roztoči a další potvůrky milují.

3. Podlaha je chladnější než matrace

Do hry vstupuje ještě jeden fyzikální jev – kondenzace.
Matrace je během spánku zahřátá tělem a obsahuje vlhkost. Podlaha je ale obvykle chladnější. Na rozhraní těchto dvou teplot se může vlhkost začít srážet.
Podobně jako voda na orosené sklenici dobře chlazeného piva.Výsledkem je, že matrace vlhne právě ze spodní strany.

4. Plíseň může vzniknout překvapivě rychle

Laboratorní testy ukazují, že plísně mohou začít růst už po 48–72 hodinách, pokud je na povrchu dlouhodobě vysoká vlhkost.

A tady je důležitý detail:
V místnosti může být vlhkost třeba 45 %, ale uvnitř matrace nebo v prostoru pod ní může být klidně 70–80 %.

Kdy se plíseň na matracích objevuje nejčastěji?

Podle zkušeností výrobců matrací se podobný problém objevuje překvapivě často, hlavně tam, kde matrace nemá možnost větrat.

Typické situace jsou například:
•    matrace položená přímo na plovoucí podlaze nebo laminátu – mladí lidé často šetří tam, kde to není ideální…
•    matrace na pevné desce bez větrání
•    matrace položená na jiné staré matraci – velmi časté řešení u seniorů, aby se zvedla ložná plocha
•    nevětrané postele s úložným prostorem

Velký vliv má kupodivu i materiál podlahy. Nejproblematičtější bývají například laminát, PVC nebo linoleum. Ty totiž neabsorbují vlhkost a zároveň nepropouští vzduch.

Roli může hrát i výška matrace. Nižší matrace (například kolem 14 cm) se může vlhkostí nasytit rychleji než vyšší modely.

Jak tedy matraci používat správně

Na našem malém domácím experimentu se ukázala jednoduchá věc: matrace potřebuje čas a prostor vyschnout.
Stačí zavést několik jednoduchých pravidelných rituálů:

• pokud matrace leží na zemi, ráno ji postavit na bok, aby během dne vyschla
• ideálně ji používat na lamelovém roštu
• nenechávat matraci dlouhodobě přitisknutou ke zdi
• pravidelně matraci kontrolovat ze všech stran

Nejde o nic složitého. Jen o to, aby vlhkost, kterou matrace během noci nasaje, měla během dne šanci zase odejít.
Pokud se vám někdy stalo něco podobného, není důvod panikařit. Podobné překvapení čeká v mnoha domácnostech.

Berme to spíš jako malé připomenutí, že matrace není jen místo pro spánek. Je to náš každodenní parťák, který si občas zaslouží trochu pozornosti.