Usínáte při televizi nebo hudbě? Vaší paměti to nemusí prospívat

Také usínáte za zvuku hudby nebo televize?

Mnozí z nás si ani neumí představit, že by mohli usínat a spát celou noc v naprostém tichu. A přece je právě ticho pro správnou funkci mozku, a především pro dlouhodobou paměť, nesmírně důležité.

Fungování mozku během spánku nás stále fascinuje a pořád máme co objevovat. Nová studie neuropsychologů z Univerzity ve Freiburgu se zaměřila na vliv náhodných zvuků během spánku.

Vědci zkoumali, jak tyto zvukové impulzy ovlivňují hluboký spánek a ukládání nových informací do paměti.

Účastníci výzkumu byli během spánku monitorováni v reálném čase pomocí EEG, které dokáže zachytit mozkovou aktivitu.

Výzkum probíhal ve dvou samostatných dnech. Před tříhodinovým odpoledním spánkem se účastníci učili nové informace a sekvence pohybů prstů. Následně během jednoho spánku jim byly náhodně přehrávány krátké zvukové kliky. Během druhého spánku panovalo naprosté ticho.

A výsledek?

Délka spánku zůstala téměř stejná. Změnila se ale jeho kvalita.

Účastníci strávili méně času v hlubokém spánku, více času v lehkém spánku, měli méně pomalých mozkových vln a tyto vlny zasahovaly menší část mozku.

Po probuzení následoval test paměti, ve kterém se narušení spánku výrazně promítlo.

 Jaký praktický dopad mají výsledky studie?

Když pomineme televizi, která bude pro kvalitní spánek vždy nevhodná, je dobré se zamyslet také nad nejrůznějšími přístroji, hudbou nebo zvuky propagovanými jako ideální pro usínání. Ne všechny doporučené zvuky totiž musí být pro náš mozek skutečně přínosné. Musíme si proto umět správně vybrat.

Co tedy ve zvucích hledat?

Odpověď je opět ukryta v našem mozku, konkrétně v pomalých mozkových vlnách. Jde o silně synchronizované elektrické vlny vznikající během hlubokého spánku.

Lze si je představit jako dopravní síť mozku.

Nové informace se během dne dočasně ukládají v hipokampu. V noci pomalé mozkové vlny pomáhají jejich přesunu do dlouhodobé paměti v mozkové kůře.

Pokud zvuky brání jejich přirozenému šíření, tento proces se naruší a část nově naučených informací se nemusí správně uložit.

Znamená to, že jsou všechny aplikace se zvuky nebo přístroje s bílým či růžovým šumem škodlivé?

Existují experimentální metody takzvané fázově synchronizované zvukové stimulace, kdy počítač v reálném čase sleduje EEG a přehraje zvuk přesně v okamžiku, kdy může pomalou mozkovou vlnu podpořit.

Většina komerčních aplikací však žádné EEG nesleduje. Jednoduše přehrávají zvuky náhodně nebo nepřetržitě po celou noc.

Podle autorů studie právě u těchto neřízených zvukových stimulací může existovat riziko narušení fyziologie spánku a zhoršení ukládání vzpomínek.

Profesorka Monika Schönauer k tomu dodává:

„Protože dnes intenzivně zkoumáme možnosti zlepšování paměti pomocí stimulace během spánku, naše výsledky ukazují, že musíme pečlivě zvažovat možné vedlejší účinky.

Dokonce i jednoduché zvuky bez melodie nebo slov mohou ovlivnit fyziologii spánku a složité procesy, které stojí za vznikem vzpomínek.“

Na spánek v tichu si dnes už musíme zvykat.

V dnešním světě, kdy ani v noci neutichá ruch měst a dění kolem nás, není jednoduché si opravdové ticho zajistit. K tomu na nás vyskakují různorodé 100% zaručené relaxační hudby a zvuky přírody, které slibují, že zajistí klidnou noc a plné uvolnění.

Místo ticha často vyhledáváme hudbu, televizi nebo zvuky přírody v domnění, že nám pomohou usnout. Jenže tím svůj mozek nenecháme nerušeně pracovat. Během spánku třídí nové informace, ukládá vzpomínky a propojuje je s tím, co už známe. Další zvukové podněty tyto procesy narušují a zhoršují kvalitu hlubokého spánku.

Když se ale zvládneme od toho všeho oprosti a vrátit se k přirozenému tichu, ulevíme svému mozku i tělu a odměnou nám bude den plný energie.

A možná na tom přece jen něco bylo, když naše babičky říkávaly, že ticho a čas léčí.

Celý čkánek s podrobnější studií naleznete ve zdroji, ze kterého jsme četpali: 

https://neurosciencenews.com/auditory-stimulation-sleep-memory-disruption-31023/